Museum in Frenštát pod Radhoštěm

Museum of Nový Jičín, p.o.

Frenštátská muzejní noc - Decolective

Ve frenštátském muzeu proběhla ve čtvrtek 13. srpna od 16 do 22 hodin první muzejní noc, která přinesla rozmanitý program. Kromě prohlídky stálých muzejních expozic a vrcholící dočasné výstavy Kamenné svědectví minulosti nabídla návštěvníkům z řad pamětníků také promítání archivních filmových snímků s tematikou Frenštátska. Na své si přišli i nejmladší návštěvníci, pro které byla připravena laserová střelnice. Mladší a střední generaci však patrně přilákala „znějící“ část muzejní noci, která byla regionálně zaměřena na nezávislou progresivní hudební kulturu.

Pomyslným pojícím elementem hudební součásti večera byl „enfant terrible“ severomoravské hudebně alternativní scény Uko Forest Jesita. Přestože jeho undergroundová produkce, stejně jako u ostatních účinkujících, vychází ze stylové linie advanced urban music, jeho osobitá inklinace k lesům, vodám a stráním je tematicky zřejmá. V tomto smyslu tak ve svém okruhu reprezentuje určité „hudební zálesáctví“, které se nevyhýbá ani občasné a netradiční scénické „ruchařině“ a tvůrčím kolaboracím všeho druhu. Kromě jeho abstraktních nu-jazzových a broken beatových setů jsou však raritnější a posluchačsky vzácnější především jeho zde předvedené živé pódiové manipulace se samplery a bicími automaty – jeho slovy „mašinkami“. Akustický materiál, se kterým ve čtvrtek pracoval, si podle jím sdělených informací připravil teprve tentýž den dopoledne.

Ve Frenštátě se představil i saxofonista Nikos Petros Kuluris, který je spíše znám jako spoluhráč Richarda Krajča v populární skupině Kryštof. Méně známé avšak možná ještě podnětnější jsou Kulurisovy explorace v krajině tradiční řecké hudby a oživování řeckých lidových zvyklostí. Z inspirací tímto uměleckým terénem čerpá vyjadřovací prostředky i pro vlastní a původní tvůrčí počiny. Protentokrát však vystoupil s Forestem v duu a dalo se tedy předpokládat, že uvolní širší prostor jejich společného hraní volnější improvizaci a vzájemné komunikaci jejich dvou na první pohled zcela odlišných zvukových světů.

Delikátní a až chirurgicky průzračné downtempo představil ve svém tříhodinovém úvodním vstupu další beskydský jednočlenný projekt Decolective. Proměnlivost jeho výrazových poloh zabírá spektrum od rozjímavějších chilloutových nálad až po pregnantnější rytmické invence. Že není v oblasti toho experimentálnějšího proudu elektronické hudby žádným nováčkem, dokazují jeho realizace na labelech Carmarage records, 11 fingers rec. či Naked records. Jeho letošní vystoupení na Ostravských dnech 2009 vedle takových veličin soudobé hudební avantgardy jako Ivan Palacký, Andrea Neumann nebo Lukasz Szalankiewicz jeho aktuální tvůrčí tendence ještě více charakterizují. Snaha o osobité pojetí ambientu s vřelou náklonností k minimálu již předem slibovala nevšední poslechový zážitek.

Další jméno, které doplnilo čtvrteční line up, snad také není v okruhu lašské brány nutné dlouze představovat. Oním třetím sólovým producentem byl Reynok, v jehož podání jsme slyšeli jeho vlastní improvizační pojetí elektroambientu, volně navazující na atmosféru Decoletvive. Tento, jako i ostatní hudební vstupy, nebyly ochuzeny o unikátní živou vizuální projekci, o kterou se postaral projekt H.M.tv.