Muzeum ve Frenštátě pod Radhoštěm

Muzeum Novojičínska, p.o.

Srdečně vás zveme na výstavu

PROMĚNY MĚSTA FRENŠTÁTU
historické fotografie ze sbírek muzea

Vernisáž výstavy se uskuteční ve
čtvrtek 4. února 2010 v 17.00 hodin
ve výstavní síni Muzea ve Frenštátě pod Radhoštěm


Výstava se koná pod záštitou starosty Města Frenštátu p. R. Mgr. Stanislava Hrabovského a potrvá do 31. 3. 2010

Tento unikátní soubor, který čítá stovky i dosud neprezentovaných exemplářů, dokumentuje především metamorfózy širší městské centrální části, a to zhruba od konce 19. století do konce 70. let století minulého. Její tvář procházela v předivu času množstvím pozvolných a přirozených transformací, ale i zcela radikálními zvraty, například na prahu éry normalizace. Jedinečná kolekce tak může zprostředkovaně nejen nastavit zrcadlo řadě scestných i zdařilých přestaveb, ale navodit také nostalgickou atmosféru starého zmizelého Frenštátu, který žije už jen ve vzpomínkách jeho posledních pamětníků. Díky ojedinělým snímkům zde zastoupených fotografů, jako je Fráňa Huml, Jan Lochman, František Hanák, Rudolf Janda, Magda Štěpánová, Zdeněk Holačka, Miroslav Hlavinka, Jiří Klučka a další, může odlesk těchto vzpomínek na okamžik ožít také v myslích současníků a bude v této formě uchován i pro budoucí generace.

Proměny města Frenštátu
Výstava fotografií dokumentuje proměny města v období od 2. pol. 19. století do konce 20. století. Návštěvníkům tak představuje část sbírkového fondu muzea - fotoarchivu, který byl budován od roku 1951. Výstava je rekapitulací sbírkot-vorné činnosti muzea s přehlídkou práce fotografů - Fráňi Humla, Emanuela Niessnera, S. Teichnera, Magdy Štěpánové, Mojmíra Genzera, Františka Hanáka, Miroslava Hlavinky, Zdeňka Holačky, Stanislava Klimpara, Jana Lochmana, Rudolfa Jandy, Františka Smetany, J. Juřeny, Jiřího Klučky, Petra Helbicha a Richarda Burdy. Součástí jsou i anonymní snímky, z konce 19. století. Je třeba připomenout i další fotografy, kteří Frenštát zachycovali ve svých fotografiích - byli to např. Jiří Hora, Václav Košťál, Vladimír Křenek, Svatava Lochmanová - Fuxová, Zdeněk Šrubař, Oldřich Šrůtek, Rudolf Štěrba, Václav Bartoš, Jaromír Zeman, Rudolf Jarnot, Petr Urbásek a další.

Nejstarší fotografie zachycují Frenštát na konci 19. století, kdy se vzhled města zásadně změnil, a vznikaly stavby, které dodnes charakterizují jeho historickou tvář. Hospodářský život města je poznamenán rozmachem textilního průmyslu. Staví se budovy továren, budují se komunikace, mosty a železniční trať. Vyrůstá chlapecká škola, 1876 (dnes muzeum), tkalcov-ská škola, 1905 (dnes ZŠ Tyršova), radnice, 1891, nádraží, 1888, výletní hostinec Vlčina, 1895 a útulny na Pustevnách, 1891–99. Ke stavbám v historické části patří i budova sokolovny, 1906. V roce 1913 byl postaven městský chudobinec (dnes zubní oddělení v Tyršově ulici) jako náhrada za tzv. horní špitál, z roku 1762, který stával u horního kostela.

Podobu města mezi válkami výrazně ovlivnili významní brněnští architekti Otakar Poříska a Jan Víšek. Podle návrhů O. Po-řísky byla postavena budova okresního soudu s věznicí v Tyršově ulici, 1927 (později gymnázium, dnes ZŠ Tyršova), kino TJ Sokol, 1930 a městská spořitelna, 1930. Architekt J. Víšek projektoval budovy kasáren, 1939. Na tyto stavby navázal ve 40. letech Bohuslav Fuchs, jeden z nejvýznamnějších představitelů československé moderní architektury, žák J. Kotěry. V roce 1939 dostal nabídku na vypracování územního plánu města a regulačního plánu okresu Frenštát. Z roku 1940 pak pocházejí návrhy na hotel Vlčina. Vytvořil také projekty nájemných domů s malými byty (realizované v r. 1943) a návrhy na stavbu obchodní akademie, reálného gymnázia a učitelského ústavu. V letech 1941–43 projektoval ještě městský stadion a letní lázně, přestavbu hotelu Katolický dům, Městský dům s divadelním sálem a Městský dvůr s hasičskou zbrojnicí. Po druhé světové válce byla stále aktuální výstavba městských nájemných domů (1946-49), zamýšlena byla stavba obytných domů pro firmu Thonet a pro národní podnik MEZ (obě 1948). Na přelomu 40. a 50. let vznikl rovněž návrh na nový hřbitov. Stranou Fuchsova zájmu nezůstalo ani okolí města. V letech 1939–41 připravil projekt přestavby hotelu Tanečnica a regulační plán střediska Horečky, v roce 1940 stavbu horského hotelu Skalíkova louka. Většinu Fuchsových architektonických návrhů i urbanistických projektů pro Frenštát a jeho okolí se nepodařilo realizovat – jistě ke škodě nejen frenštátské, ale také celé naší architektury. Jedna z provedených prací, hotel Vlčina, je však dodnes pokládána za jedno z architektových nejvýznamnějších děl.

Po druhé světové válce se opravovaly zničené mosty, komunikace a železniční trať. Po znárodnění místních továren vznikly z bývalých objektů podniky Loana, TON, Slezan a MEZ. Nová výstavba dle územního plánu započala v 50. letech, kdy byly postaveny první sídliště - Klementa Gottwalda (dnes Beskydské) a sídliště Školská čtvrť. V roce 1957 byla postavena střední průmyslová škola elektrotechnická, dům kultury byl otevřen veřejnosti v roce 1964. Výstavbou sídlišť v centru města v 70. letech byla zahájena přestavba města, až na historické jádro. Byl zrušen hřbitov v Rožnovské ulici (dnes park Osvobození) a přestěhován za město směrem k Tiché. V letech 1971-78 bylo demolováno 160 objektů a od roku 1972-77 bylo dáno do užívání 770 nových bytů. Budovány byly sportovní areály, vleky, skokanský můstek, stadion, tenisové kurty, koupaliště a sauna. Postavena byla škola na Záhuní a budova odborného učiliště s internátem. Z řady míst se po přestavbě ztratila celá původní zástavba. Zmizelé uličky a malebná zákoutí se tak dochovaly jen na historických fotografiích či ve vzpomínkách pamětníků.